Kokory - Konstrukce chmelnic, které loni v létě jen týden před začátkem sklizně poničila vichřice, obnovují v těchto dnech v Kokorách. Ztráty tradičního pěstitele chmele na Hané byly značné – vichr tehdy strhl šestnáct hektarů chmelnic a škoda se vyšplhala na tři desítky milionů korun.
„Když to spadlo, museli jsme odstranit všechny poničené konstrukce. Zalomené šikmé sloupy se vytahovaly ze země, vykopávaly se kotevní kameny a bylo nutné navázat nová lana. Letos jsme začali navážet nové naimpregnované sloupy a udělal se lanový rošt. Lépe se s nimi pracuje a jsou trvanlivější,“ přiblížil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský. Část spadlé výměry už je postavená, zbytek přijde na řadu v nejbližších dnech.
„Stavbaři z chmelařství začali konstrukce stavět až v březnu, protože jsme nebyli jediní, koho postihla ta katastrofa. Chmelnice spadly na Žatecku, ale třeba i v nedalekých Želatovicích. Protože měli hodně práce, přišla na nás řada až teď,“ popsala agronomka Lenka Jemelková, která má v Zemědělském družstvu v Kokorách na starosti chmel.
 |
| Úpravy chmelnic v Kokorách. Foto: Deník/Lukáš Kaboň |
Na konstrukcích, které už jsou postavené, dělníci ve čtvrtek z plošiny utahovali dráty, na něž se pak navěšují chmelovodiče. „Jednu konstrukci ze čtyř už mají postavenou kompletně, a teď ji jenom utahují. Na druhou mají nachystané sloupy, dráty a budou ji zvedat,“ nastínila Lenka Jemelková.
Práce na chmelnicích letos komplikuje nezvykle chladné počasí. Loni touto dobou už byli zemědělci mnohem dál - se zavěšováním vodících drátků, zapichováním a naváděním chmele se začínalo o dost dříve. „Letošní zima už je dlouhá. Brzdí nás mráz, protože chmelnice předevčírem zase zasypal sníh. Loni jsme už zapichovali a teď nemáme ani zavěšené drátky. Ještě ale nejsme úplně ve skluzu, i když začínáme o tři týdny později než loni. Chmel zatím neroste, vegetace je zpožděná. Ideální termín řezu žateckého poloraného červeňáku je od 20. do 25. dubna, takže pořád máme relativní čas,“ zmínila.
Na chmelnicích má letos pomáhat zhruba stovka brigádníků. Distanční výuka a omezení praxe ale tentokrát vyřadily ze hry střední školy. „O to více budeme mít místních lidí, kteří jsou teď bez práce, a pomůžou nám i studenti, kteří jsou ochotni přijít pracovat odpoledne po distanční výuce. Přijedou také brigádníci z Bulharska,“ uzavřela. (pu)
Foto: Deník/Lukáš Kaboň
Foto: Petra P. U.